Menu

​​ ID DS: u4gbc36

Mapa webu
Obec Lichnov
ObecLichnov

Obec

Obec Lichnov, obklopená věncem kopců a strání, se rozprostírá v malebném údolí Lichnovského potoka (někdy také zvaného „Javornička“ podle jeho prameniště na svazích Velkého Javorníka), který se vlévá na severním okraji obce do řeky Lubiny. V jižní části katastru obce se nacházejí osady Horečky a Daremní, v západní části osady Zadky a Kúty.

Katastr obce sousedí na severu s Kopřivnicí a Vlčovicemi, na východě s  Tichou a Frenštátem, na jihu s Bordovicemi a na západě s Veřovicemi, Ženklavou a Štramberkem.

Historie obce

Lichnov vznikl koncem 13. století jako typicky kolonizační ves lánového typu. Zakládací listina fojta Heřmana (údajně z roku 1293) se nedochovala a musíme vycházet z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539, která se na ni odvolává. Dle této listiny vydal původní privilegium fojtu Heřmanovi hrabě Jindřich z Příbora, jehož působnost na šostýnském panství a po smrti jeho otce Franka i na hukvaldském panství je doložena léty 1277 až 1307.

Z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539 vyplývá, že obec vznikla na polomu od potoka Lubiny až po „hranice vernyřovské“ a měla 70 lánů. Uvedená listina poskytovala fojtovi dva lány půdy a nadto možnost mít „svobodný mlýn moučný o dvou kolech, a když toho bude potřeba, může míti kováře, pekaře, řezníka, ševce, a ze soudů třetí peníz a vrchnosti dva“.

Úlevy, které poskytovala vrchnost fojtovi, se pochopitelně nevztahovaly na ostatní obyvatele obce. Ti byli povinni na kopřivnickém dvoře „konat roboty pěšky i koňmi a vše, co bylo třeba“. Orali, seli, vyváželi hnůj, sváželi z polí a sekli louky. K práci museli používat své pluhy.

Ani revoluční změny v roce 1848 a dalších letech nepřinesly obyvatelům očekávanou úlevu. Byly sice zrušeny robotní povinnosti, ale půdu, na které pracovali, museli od vrchnosti odkoupit. Při opakujících se letech neúrody se chudší obyvatelé zadlužili, nestačili splácet, a proto prodávali půdu bohatším vlastníkům a stávali se z nich domkaři nebo si hledali obživu mimo zemědělství. Tím se ještě více prohloubila diferenciace obyvatel vesnice.

Památky

Kostel sv. Petra a Pavla

Původní dřevěný kostel byl postaven v polovině 17. století na zdejším hřbitově. Dle historických pramenů měl kostel tři nevysvěcené oltáře a tři zvony. Hlavní dřevěný oltář zhotovil v roce 1665 opavský stolař Vavřinec Lenk a maloval pozlacovač Adam Delong.

Působením počasí a spodních vod sousedícího fojtova rybníka kostel chátral a hrozil zřícením, navíc přístup do něj po hrázi rybníka byl dosti obtížný. Po složitých jednáních bylo v roce 1786 započato se stavbou nového kostela „z pevných materiálů“, který byl dokončen v roce 1794. Do nového kostela byly přemístěny zvony a tři oltáře, z nichž hlavní se dochoval do současnosti a je chráněnou kulturní památkou. Věž kostela byla dokončena v roce 1881.

Farní budova byla vystavena kolem roku 1800 na pozemku věnovaném fojtem Kašpárkem.

Obec Lichnov patřila pod farnost frenštátskou do roku 1785, kdy byla v Lichnově zřízena samostatná lokalie a přifařena obec Bordovice. V roce 1810 byly k farnosti lichnovské připojeny Vlčovice.

V současné době duchovní správu vykonává P. Petr Kuník, administrátor farnosti.

Hřbitov

V 17. století se hřbitov rozprostíral v nepravidelném půlkruhu kolem původního dřevěného kostela. Jak uvádí farní kronika, hřbitov byl „močárný, an sousedí s rybníčkem. Hroby se kopou plytké a hrobař musí, než rakev do hrobu spustí, vodu napřed z něj vyčerpati, an rakev by jinak ve vodě plavala“.

Koncem 19. století byl hřbitov rozšířen, v roce 1905 byl fojtský rybník vypuštěn a hráz zrušena. Staré zdi byly nahrazeny novými a proveden návoz hlíny, čímž se podmínky pro pohřbívání přece jen zlepšily.

Hřbitovní kamenný kříž, postavený na místě původního kostela, připomíná oběti epidemie cholery, které padlo za oběť v srpnu až říjnu 1866 více než 50 obyvatel obce.

Rodinnou hrobku v podobě hřbitovní kaple dal postavit v roce 1883 poslední lichnovský fojt Josef Kubart.

V roce 1937 byl postaven a vysvěcen „Pomník padlým“ od sochaře Vlad. Brázdila.

Sloup Panny Marie

Chráněná památka pod křižovatkou na Okluku je vyznačena již na katastrální mapě z roku 1771.

Kamenný kříž

u č.p. 36 byl postaven v roce 1777 tehdejším majitelem Janem Ermisem.
   
Pamětní kámen

před budovou obecního úřadu je tzv. bludný balvan z doby ledové, který se nacházel na katastru obce. V kameni je otvor se zacínovanou schránkou, ve které jsou uloženy dokumenty k historii obce.


Stavby v obci

Obecní úřad
Stavba této původně školní budovy byla dokončena v roce 1883. Školským účelům sloužila do roku 1961, kdy byla dokončena výstavba nové školy. Do části stávající budovy byla umístěna mateřská škola, část byla přestavěna pro potřeby správy obce (úřední místnosti, obřadní síň). S výstavbou nové mateřské školy v roce 1982 se uvolnily prostory pro pracoviště České pošty.

Škola
Podle dochovaných pramenů měly lichnovské děti povinnost docházet do frenštátské školy, ač od roku 1776 vyučoval děti ve své chaloupce - zřejmě pokoutně - zdejší občan Jan Špaček. Vedení obce poskytlo v roce 1785 pro vyučování dětí obecní pastoušku (stávala na místě nynějšího hostince). V roce 1804 byla pastouška přestavěna na školu a sloužila svému účelu do roku 1884, kdy byla v nové školní budově, postavené nákladem 6885 zlatých (nyní obecní úřad), otevřena slavnostně dvojtřídka, v roce 1898 rozšířená na trojtřídku. V roce 1961 byl slavnostně zahájen školní rok ve stávající budově školy, ke které přibyly v roce 1978 školní jídelna a v roce 1982 budova mateřské školy.

Šenk
Na místě nynější restaurace „Na Šenku“ stávala v první polovině 19. století myslivna. S útlumem těžby dřeva a rozšiřující se zástavbou města Frenštátu ztratila myslivna na svém významu a byla přestavěna na výletní a zájezdní hospodu. Častými hosty zde bývali malíř Břetislav Bartoš, a učitel a historik Felix. Z původního Šenku se dochoval do současnosti domek č.p. 84.

Obecní hostinec
Byl postaven v letech 1895 až 1900 na místě bývalé pastoušky, později školy. Během doby prošla budova četnými rekonstrukcemi, naposledy v letech 1986 až 1992.


Školství v obci

Nejstarší zmínky o vzdělávání lichnovské mládeže jsou z poloviny 18. století, kdy Lichnov byl „přiškolen“ do školy ve Frenštátě. Ke konci 18. století vznikají v okolí Frenštátu postupně samostatné školy. Jednou z prvních byla lichnovská z roku 1784 společná pro Lichnov, Bordovice a Vlčovice.

Z lichnovské kroniky je známo, že od roku 1776, tedy před vznikem lichnovské školy, „vyučoval lichnovské děti ve své chaloupce Jan Špaček“. Jako budova školy posloužila od roku 1784 obecní pastouška, která stála v místě nynějšího hostince „Na Obecní“, a která byla v roce 1804 přestavěna na řádnou školu, jednotřídku, kterou navštěvovalo 136 dětí. Počty dětí narůstaly a v roce 1880 mělo školu navštěvovat 259 žáků. Tehdejší učitel Josef Bařina, pocházející z Rožnova, prosadil v roce 1881 stavbu nové školní budovy. Stavba, která stála 6 885 zlatých, byla dokončena v roce 1883, a hned následující rok byla škola rozšířena na dvojtřídku (v první třídě bylo zapsáno 114 žáků, ve druhé třídě 136 žáků). V roce 1898 došlo k rozšíření na trojtřídku.

Pro narůstající počet dětí, navštěvujících lichnovskou školu, byla zřízena v roce 1908 paralelka I. třídy na „Špitále“, od 30.let minulého století sloužily k vyučování také místnosti na fojtství.

Úsilí občanů o zbudování moderní školní budovy bylo završeno otevřením nové školní budovy 3. září 1961, kterou začalo navštěvovat 282 žáků z Lichnova, Bordovic, Vlčovic a Mniší. Ve školním roce 1985/86 měla lichnovská škola v 15 třídách 356 dětí.

V roce 1978 byl školní areál rozšířen o školní jídelnu a 28. srpna 1982 byla otevřena mateřská škola s kapacitou 60 dětí.

Dluhoš Ladislav

se narodil v r. 1965, skokan na lyžích, začal svoji úspěšnou sportovní kariéru ve sportovní škole ve Frenštátě p. R. Jeho prvním úspěchem bylo vítězství v Beskydské lize žáků v roce 1978. V roce 1984 odcestoval jako člen československé reprezentace na své první olympijské hry a na můstku P-90 obsadil celkově 12. místo. Na olympijských hrách v Calgary v roce 1988 skončil čtrnáctý. K jeho dalším úspěchům patří 5. místo na mistrovství světa v letech na lyžích v roce 1985 v Planici, druhé místo ve Světovém poháru v Saporu a čtvrté místo na P-90 v Lahti v roce 1986, druhé místo v turné Bohemia a bronzová medaile na mistrovství republiky v roce 1990 a šesté místo v letech na lyžích v Kulmu a na Světovém poháru v Trodheimu v roce 1991. 


Holub Vlastislav

akademický malíř, se narodil v Lichnově 10. dubna 1925. Svá studia začal na státní grafické škole v Praze u prof. Zdeňka Baláše, v letech 1948 až 1953 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Karla Sychry a Karla Mináře. Po ukončení studií se vrátil do rodné obce a zde vytváří svá zátiší, krajinomalby, figurální kompozice i portréty. S jeho sgrafity, mozaikami, štukolustry či artprotisy se můžeme setkat na mnoha místech severní Moravy.


Jurek Bohumír

malíř a grafik, se narodil 10. května 1914 v Bordovicích. Vystudoval učitelský ústav v Příboře. Po válce se přestěhoval s rodinou do Prahy a studoval nejprve na škole užitných umění, později na Vysoké škole umělecko-průmyslové u prof. Strnadla. Jako pedagog působil v Praze do roku 1974, další léta trávil převážně ve svém rodném kraji. Nejraději zobrazoval akvarelem a rudkou vodní plochy a krajinu svého rodiště, známy jsou též jeho jeho figurální a portrétní studie z Valašska. Zemřel 14. srpna 1983 v Lichnově.


Pustějovský František
František Pustějovský

se narodil 9. září 1906 v Lichnově. V roce 1921 se vyučil malířem pokojů, v letech 1935 až 1937 navštěvoval malířskou školu v Praze. Po roce 1945 pracoval v propagačním oddělení Tatry Kopřivnice a po částečné ztrátě zraku odešel na invalidní důchod. Nesložil však ruce v klín a začal se plně věnovat své zálibě - malování.Z tohoto období se nám dochovalo několik desítek jeho perokreseb půvabných lichnovských dřevěnic. Najdeme je především v lichnovské kronice, kterou téměř třicet let pečlivě vedl. Snad nejcennějšími pro nás i pro příští generace jsou jeho kresby, zachycující díla lidové architektury 19. století i život obce ve druhé polovině minulého století. Zemřel 5. dubna 1974.


Špačková Johana

malířka kraslic, se narodila 24. září 1881 v Lichnově, zemřela 17. října 1953. Kresby na kraslicích prováděla čistým včelím voskem, používala převážně přírodní barvy (černou, červenou a žlutou). Včelí vosk nanášela plechovou trubičkou a vejce pak barvila v lázni. V období Velikonoc byla schopna takto vyzdobit až 20 kop vajíček.


Tobiáš Bohumil

narozený 19. dubna 1909 v Lichnově, působil po absolvování učitelského ústavu v Příboře na školách frenštátské oblasti. Jako aktivní funkcionář Sokola byl v roce 1941 zatčen a vězněn pro protifašistický odboj. Po válce působil dále jako učitel a všestranný kulturní pracovník. Největší popularity dosáhl jako autor lidové řezby, které se začal věnovat po svém odchodu do důchodu v roce 1969. Mimo různé pohádkové postavy ztvárnil práci řemeslníků a lidové zvyky a obyčeje, jak si je pamatoval z dob svého dětství. Zemřel 3. června 1988.


Tobiáš Pavel

synovec Bohumila Tobiáše, se narodil 28. dubna 1932. V době vysokoškolských studií byl postižen dětskou obrnou a následně trvale upoután na invalidní vozík. Svou literární činnost začal verši, později začal psát pohádky, rozhlasová pásma, scénáře televizních filmů a publicistické články pro denní tisk a literární časopisy. Z jeho literární tvorby jsou neznámější kniha povídek „Zelené hledání“ a autobiografické romány „Cesta“ a „Hořící kruh“. Zemřel 15. března 1996.

Pečeť, znak, prapor a barvy obce

Dne 15. července 1993 byly rozhodnutím č. 10 předsedy parlamentu České republiky uděleny obci Lichnov znak, prapor a barvy obce. Barvy obce jsou zelená a bílá.

PečeťObecní pečeťse používala na úředních listinách od poloviny 18. století. Je na ní znázorněn hák (pluh), který představoval zemědělský ráz obce, a dále dva nástroje, u kterých nebylo jednoznačně určeno, zda se jedná o zemědělské nástroje nebo o nástroje ke kopání železné rudy, která se v té době v obci těžila.

 

znak

Znakem obce je štít dělený stříbrným břevnem; v horním stříbrném poli jsou tři zelené kužely představující hory kolem Lichnova, v dolním zeleném poli stříbrný hák (pluh), který je převzat z lichnovské pečeti.

 

prapor

Prapor obce tvoří bílý list se zeleným žerďovým klínem sahajícím do středu vlajícího okraje. V zeleném klínu je bílý hák. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Obec

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 8. 12. 2022
slabý déšť 9 °C 7 °C
pátek 9. 12. slabý déšť 10/6 °C
sobota 10. 12. slabý déšť 6/3 °C
neděle 11. 12. déšť se sněhem 3/2 °C

Rozpočet

Rozpočet

Rozpočet

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:3
DNES:89
TÝDEN:742
CELKEM:1418010

KONTAKT

Obec Lichnov
Lichnov 90
742 75  Lichnov
Tel.: 556 855 017
         725 141 432
obecniurad@tkrlichnov.cz
ID dat. schánky:
u4gbc36

E-MAIL

JAVOŘINKA

Javořinka

Czechpoint

Czech point

​​
Počet obyvatel 1574
​​
Nadm. v. 359 m.n.m
​​
Kat. výměra: 12,1 km2
​​
Rok vzniku 1293